Na každé vyučovací hodině nabádám děti ke zpěvu doma (v koupelně, v autě – kde to okolí snese - nahlas!).
Je to tak, zpívat společně nemůžeme už jeden a půl školního roku. Stále nám zbývá mnoho jiných hudebních aktivit, kterými lze zaplnit prostor dříve věnovaný zpěvu. Kromě praktického získávání jednoduchých znalostí z hudební teorie, například práce s poslechem s tvořivými úkoly k tématu probírané látky ať už z hudebních dějin, nebo hudebních forem a žánrů.
Pravidelně se věnujeme také rytmickým hrám – hry na ozvěnu, rytmické hádanky, nebo intonačně poslechovým hrám se snahou orientovat se v harmonických souzvucích. Děti si velmi oblíbily hudební pexeso, které rozvíjí hudební tvořivost (při vymýšlení pohybově rytmického motivu každé dvojice v pexesu) a také hudební paměť a rytmickou přesnost (svůj motiv si musí pamatovat dvojice pexesa, ale i hráči hledající tyto dvojice bystří svou hudební paměť).
Protože nemůžeme zpívat, hrajeme jednoduché písně na melodicko rytmické nástroje – boomwhackers (na obrázku). Celá třída hraje podle dirigenta písně, jejichž názvy se snaží navíc soutěžně uhodnout….
Všechny tyto aktivity ale nenahradí zpěv, který má pro děti školního věku velký význam z mnoha důvodů – rozvíjí paměť (hudební i textovou), podporuje rozvoj dechu a správného fyziologického dýchání, zlepšuje náladu (při zpěvu se vylučuje jeden z „hormonů štěstí“)a také podporuje pocit sounáležitosti se svými vrstevníky, kamarády…
Moc proto doufám, že už brzy se i v hudební výchově vrátíme do zdravého režimu a budeme moci ke všem ostatním aktivitám i zpívat!